PĚSTOUNSKÁ PÉČE

Pěstounská péče je druhým základním typem náhradní rodinné péče u nás. Na rozdíl od osvojení nemusí být dítě svěřované do pěstounské péče právně volné. Pěstoun není zákonným zástupcem dítěte a k dítěti nemá vyživovací povinnost. Stát proto na výživu dítěte v pěstounské péči přispívá částkou, která představuje cca 1,3 životního minima. Ročně bývá v ČR do pěstounské a poručenské (viz bod 3) péče svěřováno cca 700 dětí, z toho zhruba polovinu představují děti přecházející přímo od rodičů do péče příbuzných,. Kolem 350 dětí bývá do pěstounské péče umisťováno z péče ústavní.
Pěstounskou péči upravuje zákon o rodině v ustanoveních §§ 45a) až 45d) takto:
Kdy lze dítě svěřit do pěstounské péče
• Soud může svěřit dítě do pěstounské péče fyzické osobě, jestliže to vyžaduje zájem dítěte a osoba pěstouna poskytuje záruku řádné výchovy dítěte (§ 45a odst. 1).
• Dítě může být svěřeno rovněž do společné pěstounské péče manželů (§ 45a odst. 2). Dávky pěstounské péče však náleží jen jednomu z manželů.
• Před rozhodnutím o svěření dítěte do pěstounské péče je soud povinen vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí o tom, zda ten, kdo se má stát pěstounem, je osobou vhodnou pro výkon této péče (§ 45b odst. 1).
Práva a povinnosti pěstouna
• Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat (§ 45c odst. 1).
• Pěstoun při péči o dítě vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Nemá vyživovací povinnost k dítěti a právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech. O záležitostech nikoli běžných mají právo rozhodovat rodiče (zákonný zástupce). Domnívá-li se pěstoun, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu (§ 45c odst. 2).
Zrušení pěstounské péče
• Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů. Učiní tak vždy, když o to požádá pěstoun (§ 45a odst. 3).
• Pěstounská péče zaniká dosažením zletilosti dítěte, tj. v jeho 18 letech.
Předpěstounská péče
• Před rozhodnutím soudu o pěstounské péči může být dítě dočasně svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče budoucího pěstouna /tzv. předpěstounská péče/ ( § 45b odst. 2).
• Jestliže je dítě v ústavní výchově z rozhodnutí soudu, není ke svěření dítěte do předpěstounské péče třeba souhlasu rodičů. V ostatních případech je k předpěstounské péči třeba souhlasu rodičů, pokud jsou zákonnými zástupci dítěte (§ 45b odst. 2).
• Po dobu trvání předpěstounské péče náleží stejné hmotné nároky (dávky) jako v případě pěstounské péče, viz níže.
• Budoucí pěstoun musí do tří měsíců od svěření dítěte do předpěstounské péče podat návrh na zahájení řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, jinak rozhodnutí o předpěstounské péči pozbude platnosti (§ 45b odst. 2).
Zařízení pro výkon pěstounské péče
Pěstounská péče může být také vykonávána v zařízeních pro výkon pěstounské péče (tzv. skupinová pěstounská péče na rozdíl od tzv. individuální pěstounské péče vykonávané mimo tato zařízení). Na rozdíl od individuální pěstounské péče uzavírá pěstoun se zřizovatelem dohodu o výkonu pěstounské péče v zařízení a pobírá odměnu, která se posuzuje jako plat - je tedy zdravotně a sociálně pojištěn. Ostatní hmotné nároky resp. pěstounské dávky jsou shodné s dávkami individuální pěstounské péče.
Podrobnosti o výkonu pěstounské péče v zařízeních pro výkon pěstounské péče upravuje zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí v ustavní. §§ 44 až 47.
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče upravuje zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. v ustanoveních . § 20 až § 27 takto:
• zprostředkováním osvojení a pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných osvojitelů nebo pěstounů pro tyto děti. Provádí se pouze na žádost fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo pěstounem (§ 20 odst. 1),
• zprostředkování osvojení a pěstounské péče v České republice zajišťují krajské úřady a ministerstvo práce a sociálních věcí , osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně (§ 20 odst. 2).
• Zprostředkování osvojení se neprovádí v případě, že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte ve vztahu k určitým osvojitelům a v případě pěstounské péče, podala-li návrh na svěření dítěte osoba dítěti příbuzná nebo blízká jemu či jeho rodině (§ 20 odst. 3).
• Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyhledává děti vhodné do osvojení a pěstounské péče i osoby vhodné stát se osvojiteli a pěstouny a vede o dětech i žadatelích spisovou dokumentaci (§ 21 odst. 1).
• Spisová dokumentace žadatele obsahuje žádost s osobními údaji, doklad o státním občanství nebo o povolení či hlášení k pobytu na území ČR, opis rejstříku trestů, který vyžaduje obecní úřad obce s rozšířenou působností a který obsahuje i zahlazená odsouzení, zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem, údaje o ekonomických a sociálních poměrech, písemné vyjádření žadatele, zda souhlasí s tím, aby po uplynutí dvanácti měsíců od zařazení do evidence byl zařazen také do evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí za účelem osvojení dítěte z ciziny, písemný souhlas ke zjišťování potřebných údajů o způsobu života žadatele a vhodnosti výchovného prostředí, písemný souhlas s účastí na přípravě osob k přijetí dítěte do rodiny, a stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti (§ 21 odst. 3).
• Žádost o svěření dítěte do osvojení nebo pěstounské péče se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností místa bydliště žadatelů.
• Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace o dítěti vhodném pro NRP a o žadateli neprodleně krajskému úřadu.
• Odborné posuzování pro účely zprostředkování provádí krajský úřad nebo MPSV, jde-li o děti a žadatele, kteří jsou v evidenci tohoto ministerstva (§ 27 odst. 1).
• U dětí se posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje včetně specifických potřeb a nároků a vhodnost NRP a jejích forem (§ 27 odst. 1).
• U žadatelů se posuzuje charakteristika jejich osobnosti, jejich zdravotní a psychický stav, předpoklady vychovávat dítě, motivace žádosti, stabilita manželského vztahu a rodinného prostředí a další rozhodné skutečnosti (§ 27 odst. 1).
• Odborné posouzení má být provedeno do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností (§ 27 odst. 1).
• Ministerstvo a krajský úřad jsou oprávněny vyzvat žadatele k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Spolupracují při tom s obecními úřady obcí s rozšířenou působností, obcemi, zdravotnickými a školskými i dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro otázky výchovy a péče o dítě (§ 27 odst. 3).
• Zaměstnanci ministerstva a kraje mohou navštívit nebo pozvat k jednání i dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem (§ 27 odst. 4).
• Zjistí-li krajský úřad nebo ministerstvo, že v evidenci žadatelů je žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte vedeného v evidenci dětí, oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost žadateli. Na základě oznámení krajského úřadu nebo ministerstva má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo oznámení doručeno. O žádosti rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.
• Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči do 3 měsíců od zařazení dítěte nebo do 12 měsíců od zařazení žadatele do evidence, , zašle do 15 dnů kopii údajů z těchto evidencí ministerstvu práce a sociálních věcí pro zařazení do evidence tohoto ministerstva (§ 22 odst. 7)
• Jestliže MPSV nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči do 3 měsíců od zařazení dítěte nebo do 6 měsíců od zařazení žadatelů do své evidence, postupuje kopii spisové dokumentace Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Jde-li o žadatele, postupuje tak jen tehdy, pokud žadatel s takovým postupem souhlasí) (§ 23 odst. 3).
• Postoupení materiálů dítěte k zajištění osvojení do ciziny nebrání svěření dítěte do NRP v ČR, jestliže se v mezidobí najde vhodná rodina u nás (§ 24d odst. 1).
Matějček a jeho spolupracovníci (1996) uvádějí zprávu o uplatnění lidí, kteří vyrůstali v pěstounské péči. Ve srovnání se vzorkem dětí z dětských domovů je zkoumaná skupina mladší, v průměru 23,5 roku, protože pěstounská péče byla znovuzřízena až v šedesátých letech. Původní rodinné prostředí bylo v obou sledovaných skupinách dětí (děti z dětských domovů a děti z pěstounských rodin) podobné. Lze tedy předpokládat i obdobnou genetickou zátěž. Každá skupina však byla vystavena rozdílným sociálním vlivům. Děti, které žily v rodinách pěstounů, měly k dispozici ženský a mužský vzor, a mohly proto získat běžné zkušenosti. Výsledkem je lepší úroveň jejich sociální adaptace. Tu zatím nelze měřit na úrovni trvalosti partnerských vztahů nebo kvality zvládnutí rodičovské role, protože sledovaná skupina byla ve věku, kdy se tyto role teprve začínají vytvářet. Ale potvrzuje ji např. nižší četnost trestaných.
Mužský vzor chování v dětském domově nebývá, chlapci proto nemají koho napodobovat. Kromě toho je výchova v dětském domově víc tlakem na submisi a na konformitu ke skupinovému modelu. To se projeví po opuštění ústavu, kdy je mladík poprvé nucen volit a rozhodovat se, a činí tak často nezrale. Potřeba skupinové identity jej vede k vazbě na partu nebo kohokoli, kdo jej neodmítá. Nižší úroveň sebeovládání a omezená schopnost sociální orientace posilují tendenci k nepřijatelnému chování. Pravděpodobnou příčinou nižší partnerské úspěšnosti je i to, že chlapci obecně dozrávají k partnerství později. Po odchodu z dětského domova získávají nežádoucí zkušenosti s partou, kriminálním chováním, alkoholem či drogami, což snižuje jejich hodnotu pro potencionální partnerky. Nejsou už schopni adaptace na relativně omezující partnerský vztah. Někdy jej dovedou navázat, ale nedokážou jej udržet, jejich chování brzy bývá příčinou k rozchodu. Pro dívky je partnerství přitažlivější mnohem dříve, někdy se dokonce stává jejich hlavním životním cílem. Jak říká Matějček (1996):“ Vletí do každé otevřené náruče.“ Činí v podstatě totéž, co chlapci, ti také přijmou kohokoli, rozdíl je pouze v obecném sociálním zaměření (tj. zda jde o partu, nebo o dyadický vztah).
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one